Přejít na hlavní navigaci Přejít na změnu jazyku Přejít na vyhledávání


Vojtěch Sedláček

podnikatel, filantrop

––

Původní profesí programátor a technik sálových počítačů. Patřil k prvním signatářům Charty 77. V 90. letech byl starostou města Roztoky a později vedoucím Úřadu vlády ČR či náměstkem ministra vnitra. V roce 2006 mu byl udělen titul Sociálně prospěšný podnikatel roku. Je členem Světového podnikatelského fóra a Světového ekonomického fóra. Založil Agenturu ProVás a Obslužnou společnost, které vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Věnoval se rovněž projektům pomáhajícím lidem bez domova a v roce 2015 obdržel za svůj projekt Nejdřív střecha Cenu Via Bona v kategorii Otevírání nových cest za inovativní podporu lidí bez domova. Od roku 2021 je předsedou správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

 

Vojtěch Sedláček vystoupí na panelu panelu Role a postavení byznysu v rámci dialogu v demokratické společnosti. 

K tématu dialogu byznysu a politiky se nemohu přiblížit a přitom zůstat v klidu. Dialog je rozprava kompetentních a zodpovědných, totiž těch, kdo v diskusi skutečnost odkrývají. Proč se mně to dotýká? Protože takovou rozpravu moc nevidím. Zodpovědnost má mít člověk nejenom za to, co učinil (i to občas drhne), ale i za to, co neučinil! Řeč není o vině, řeč je o zodpovědnosti a o uznání druhého. Ocitne-li se náhle bez prostředků matka s dětmi či jakákoliv osamělá osoba, pak často propadá děravou sociální sítí do náruče sítě asociální. Víme, že osob, které jsou na samé sociální hraně je mnoho set tisíc. Pomoci takovým lidem v bohaté společnosti nemůže být věcí nedostatku peněz. Proč tedy zůstávají na holičkách? Protože většinové, tj. i politické přesvědčení je, že si za to mohou ti lidé sami a nás, co jsme za vodou, se to tedy netýká. Uznávám, mnozí nemají srdce zasypaná pískem a leccos dělají, ale při takové síle sociálně zraněných a ignorovaných lidí to zřejmě nestačí. Snad by zkraje stačilo požadovat na politicích a příslušných organizacích, aby začali s větší odvahou a ochotou plněji důvěřovat těm na druhé a třetí koleji. Kdo projeví vůli, cestu spatří. Sám jednu vidím.