politoložka >> Vystudovala politologii, filozofii a islamologii ve Francii a Německu a arabštinu na Damašské univerzitě v Sýrii. Působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Ústavu filozofie Akademie věd ČR. Ve své odborné práci se soustředí na ideologické spory a roli islámu v Evropě, přičemž dlouhodobě sleduje proměny vztahu mezi náboženstvím a politikou. V posledních letech se věnuje zejména projektům zaměřeným na polarizaci společnosti a ochranu lidských práv v rámci tzv. kulturních válek. Je autorkou a editorkou několika publikací, mimo jiné o kulturních konfliktech ve střední a jihovýchodní Evropě.
Zora Hesová vystoupí ve čtvrtek 6. listopadu od 10.30 na prvním panelu konference s názvem Kultura jako zdroj vzájemnosti?
Téma panelu očima Zory Hesové:
Kulturu vnímáme často jako charakter, tmel a soubor hodnot, materiálních i duševních, dané společnosti.  V posledních letech se právě kolem „kultury“ rozhořely spory. Důvodů je několik: situačních i strukturálních.
 
Po roce 2000 se zastavil se reformní konsensus a transformační drive politiky. Stále více na nás přitom naléhají krize, které nás ke kolektivní transformaci a adaptaci tlačí. My ale už nemáme shodu na tom, kam se máme vyvíjet a hlavně, jaká skupina má nést náklady proměny. Reakcí na stres je únik do sporů.
 
Dlouhodobě platí, že jsme individualizovanou a třídně čím dál víc rozvrstvenou společností, kterou nespojují velké ideologie a prostory pro komunalitu, jakými byly rodiny, církve, fabriky, odbory, strany. To sdílené, vzájemné, se rozpadá do životních stylů. Podle Olivier Roy se kultura zároveň zplošťuje kvůli globalizaci, např. kultury a konzumu. Identita – subkulturní, individualizovaná, transnacionální, medializovaná technologiemi – nahrazuje postupně „kulturu“ národní, lokální. Implicitní normy nahrazují explicitní pravidla, jimiž se snažíme vzájemnost znovu vytvářet. O povahu regulace se právě vedou spory.